Zesilovač EL84

Někdy je obtížné odolat stavbě zesilovače po přečtení nějaké knihy nebo příspěvku na internetu. Někdy člověk podlehne vášni a nemá smysl argumentace typu: už máš čtyři jiné koncepty doma postavené, nebudeš spát další noci, budeš se rozčilovat při ladění a stavbě apod. Láska je silnější.

Omlouvám se všem triodistům, ale bude to pentoda EL84. Je snadno dostupná a rád si udělám názor vlastní, zda je triodový zvuk v porovnání s pentodou opravdu radikálně lepší. Samozřejmě se pokusím poslechové dojmy doprovodit i měřením k dosažení určitého stupně objektivity. Primárním cílem projektu je konstrukce napájecích bloků pro žhavení a anodové napětí, které budou univerzální a použitelné v jakémkoli zesilovači obdobného výkonu a konstrukce, samozřejmě triody nevyjímaje.

Hlavním cílem není ani zesilovač  mohutným výkonem ale s úrovní zkreslení v světě elektronek nevídaně nízkou. To vše zhruba maximálně do 3W výkonu, protože v reálu více nepotřebuji na svoje širokopásmové reproduktory. Tady stačí jeden jediný watt pro pořádné disko a tanec.

Začal jsem tím, že jsem vyrobil jednoduchý stabilizátor žhavícího napětí schopný bez problémů dodat 6,3V /2A. V té jednoduché variantě se jedná o katalogové zapojení stabilizátoru LM350 , nebo u verze vyšší je už nízkošumový FET tranzistor s funkcí postupného nábehu napětí.

Takhle krásně vypadá návrh desky plošného spoje v CADu.

A takto vypadá škaredý prototyp pro první pokusy a měření.

První měření vyšší verze žhavení s pomalým náběhem

Vstupní napětí vystřelí okamžitě po zapnutí vypínače což je u jednodušších zapojení důvod nízké životnosti elektronek, protože vlákno se přepálí vždy po zapnutí. To nechceme, proto díly dobrému zapojení obvodu výstupní napětí pro žhavení nabíhá postupně až 6 sekund. Je to jako by jste se místo ranního stresu ještě chvíli váleli v peřinách. To je pro elektronku stejná slast.
Poznámka: měřením proudu by jste na vstupu vyděli obrovský nárůst v době sepnutí obvodu ne nepodobný blesku. Nechci strašit, protože toto moje elektronika filtruje do postupného náběhu. Do elektronky tyto blesky nepustí viz. peřiny.

Napájecí zdroj anodového napětí

Podobné platí pro napájecí zdroj anodového napětí. Tady jsem použil už nízko-šumovou verzi s FET tranzistory, pro každý kanál jeden aby byly nezávislé a zesilovač měl rozumné oddělení levého a pravého kanálu. Zároveň modul obsahuje pomalý náběh napájecího napětí aby anoda elektronky nedostávala šok po zapnutí a nelupalo v reproduktorech po zapnutí.

CAD návrh desky

Opět velmi nehezký prototyp na zkoušení a ladění parametrů

Poznámka: Obě desky plošných spojů jsem nechal udělat u profi výrobce a pokud vše vyjde, obě desky by byly dostupné pro amatérské stavitele kteří vždy začínat od nuly.

Jak bude stavba pokračovat:

• Zapojení elektronek dle návrhu jednoho holandského vědce
• Velké množství měření a poslechových testů
• Snad se podaří v dohledné době dokončit výzkum výstupních traf CI s amorfními jádry a budu je moci porovnat s klasickými trafy EI, mimochodem velmi dobré konstrukce.
• Výroba zdrojů jako bloky pro všechny budoucí projekty a rychlé sestavení zesilovačů
• Porovnání s kusy jiné konstrukce co už mám doma viz. úvod
• Pro mě otevřená otázka, zda obyčejné Fostex nebo TangBand měniče 10cm můžu krmit tímto zesilovačem. Mám pořád v hlavě použít tyto měniče na zkušební reprosoustavu k testování. Zároveň by mohli začátečníci bez výhry v loterii užívat okouzlujícího širokopásmového projevu spojeným právě s reprosoustavou bez frekvenční výhybky.